Co je hybridní kniha, jaký efekt má pro nevidomé čtenáře a studenty? Jaké jsou dostupné formáty knih pro zrakově handicapované a jak tito lidé mohou efektivně studovat? Na to vše i jiné jsem se dotázala Mgr. Radka Seiferta, vedoucího studovny Centra podpory studia zrakově postižených při katedře matematiky FJFI
Co si můžeme představit pod pojmem hybridní kniha?
Je to zajímavý projekt, který byl novou alternativou ke standardnímu způsobu čtení. Tím mám samozřejmě na mysli brailleovo písmo, čtení pomocí počítačového hlasu – syntézy a poslechu na audionosičích.
Hybridní kniha která vznikla v roce 2002, byla moderním formátem. Ke čtenáři se dostane na kompaktním disku. Na rozdíl od klasických digitalizovaných textů si hybridní kniha váží čtenáře. Nabízí nám několik možností četby.
Pokud je ti to příjemné čti poslechem, můžeš číst očima, já ti to zvětším.
Nebo čti pomocí braillu. To lze, když vložíme CD do počítače a připojíme si k němu braillský řádek. Člověk se může rozhodnout, zda použije ten či onen druh čtení.
Je – li text čten přirozeným hlasem a čtenář si potřebuje vyhledat určitý výraz, aby například zjistil jak se píše, má možnost text zastavit a pohybovat se v něm. Přirozeně čtený text mohu zastavovat po stopách. Nebo si mohu spustit syntetický hlas a hledat základní funkce v textu, na které je člověk zvyklý. A kdykoli zase mohu od textu odstoupit, rezignovat na syntézu, a poslouchat příjemný lidský hlas.
Jaký cíl si kladli tvůrci hybridní knihy?
Měl to být především text pro studenty.
Kolik je dnes hybridních publikací?
Není jich více než deset. A to z důvodu, že jsou velmi drahé a proces výroby je organizačně velmi náročný. Tuto technologii vyvinuli kolegové v centru Teiresiás, v Brně na Masarykově univerzitě. Středisko Teiresiás se rovněž zabývá podporou nevidomých studentů. Vzhledem k finančním nákladům a náročnosti výrobního procesu vznikly tituly, které nestárnou…
Jako například:
Zlaté století astronomie, Úvod do filozofie, Úvod do sociologie,
Úvod do kognitivní psychologie, Angličtina pro jazykové školy, Omnibus - čítanka anglických textů a podobně.
Jednotlivé tituly lze zakoupit, cena se pohybuje mezi 150-200 Kč. Pokud by se na trhu objevil syntetizátor, s přirozeně lidským hlasem, vytlačí hybridní knihu? Řekl bych, že to jsou dvě věci:
Lidský hlas se už objevil, ale zatím není na trhu. I když bude znít přirozeně, bude stejně číst tupě: například čtení zkratek, acronimů, - to vyžaduje nadstandardní znalosti.
Jaký formát literatury máš v oblibě? Posloucháš ještě knihy na kazetách?
Půjčuju si pořád ještě kazety, ač v knihovně K. E.Macana probíhá digitalizace, je kopií na MP3 stále málo. Digitalizace probíhá už rok, ale já jako vášnivý čtenář nemám šanci protože tituly na Mp3 jsou rozpůjčovány.
Kupuješ si černotiskové knihy a skenuješ?
Ne, od té doby co nevidím, jsem papírové knihy zrušil, přesto, že jsem je míval rád… Knihy mám, ale na CD, nebo DVD nosičích. Ale kazety nepreferuji. Mám zakoupené na CD různé dramatizace, mám celou řadu DVD, které vyšly, například načtenou kompletní Bibli.
Nedávno jsi dokončil magisterské studium, hodláš ještě dál studovat a můžeš budoucím nevidomým studentům doporučit jak se zařídit, aby věděli z jakých zdrojů čerpat znalosti, a aby v náročném vysokoškolském procesu obstáli?
Studium je pro mě celoživotní proces. Abych byl schopen předávat zkušenosti klientům, musím se neustále vzdělávat. V našem centru učíme především počítačovou gramotnost a vývoj ve výpočetní technice je velmi překotný. Vysoká škola nás naučí využívat znalosti v oboru. Základní axiom, být dobrým sociálním pracovníkem neznamená, učit lidi, ale nechat je, dojít si k tomu, co sami potřebují, co je pro ně nejlepší.
Můžeš předat svou zkušenost, jak efektivně studovat?
Nevidomý student je zcela zatěžován dvěma faktory:
1) je nucen si digitalizovat knížky. To je vysilující a ukrajuje mu to čas. mohl bych pořádat přednášky, jak člověk v honbě za knížkou vybije baterky…
2) je potřeba dělat si audiozáznamy a z nich se učit.
Jednak strávíte čas na přednáškách, pak téměř stejný čas přehráváním si záznamu a zpracováním do poznámek. To si vůbec nedovedu představit. To znamená hromady kazet, které nemůžete stačit zpracovat. Pak je tady neustálý závod za knihou, sehnat, naskenovat a přečíst. těžko by člověk mohl studium zvládnout za 5 let, kdyby postupoval tímto způsobem, musel by nutně slevovat a velmi silně rozlišovat, co je pro něj podstatné. Ale to co v určitém okamžiku nepovažujete za podstatné,vám může pak chybět. Studium vyžaduje od studenta aby absolvoval i to, co v daném okamžiku nepovažuje za důležité. Dnes už se nemusí nevidomý student na přednáškách chovat výrazně jinak, než jeho kolegové.
Jak jsi si dělal poznámky?
Podstatné je zvolit si nástroj k tomu co potřebujete. Já jsem nosil záznamník Gin. Sofistikovaní studenti s notebooky se mi posmívali.
Jenže ve škole jsem nepotřeboval e-mail a internet. Potřeboval jsem si jen psát poznámky, které jsem si večer velmi rychle převedl do počítače.
Tím, že jsem nebyl závislý na zásuvce jsem mohl být sociálně integrován. Mohl jsem být v houfu s ostatními spolužáky. Navíc záznamník Gin má velmi tichou klávesnici,takže nikoho nerušil. Měl jsem ho na klíně jedno sluchátko v uchu…
Nakonec jsem byl pyšný že spolužačky (spolužáků bylo málo, ty bych spočítal na jedné ruce) využívaly moje poznámky.
Poznámky však ke studiu vždy nepostačí, jak jsi to řešil se zadanou literaturou? Mám výhodu, že pracuji u zdroje, mohu využít služby skenování, domluvit se dopředu, co budu potřebovat.
Jak tuto situaci mají řešit ti, kteří tuto příležitost nemají?
Za prvé, student by si měl uvědomit, co bude často řešit. Nejen studijní materiál, ale také orientaci. Nevidomý studen by si měl projít budovu již před začátkem prvního semestru, naučit se orientovat.
Sehnat si skladby přednášek. Před nástupem do ročníku mít seznam literatury, kterou bude potřebovat. Pokud ji přinese k naskenování včas, ušetří si spoustu nervů.
Druhá věc, která mi prospěla, a kterou doporučuji, je zjistit si, jestli požadovaná kniha už v digitální podobě neexistuje.
Spousta studentů tvrdí, že některé knihy nejsou v digitální podobě, opak je však často pravdou. Občas byl v „digi“ knihovně slušný výběr. Jednou jsem to podcenil, neboť jsem si vybral tu nejtenčí knihu a pak mi chyběly požadované informace.
Studentům vždycky říkám: „Jste studenti, to je obrovská odpovědnost, nepodceňujte zjišťování jaké máte možnosti při studiu…“
Co je důležité – to je ta moje parketa – počítačová gramotnost. Někteří studenti naprosto spoléhají, že se o ně univerzita postará. Každý nevidomý student si to svoje renomé - tu svou prestiž, buduje sám. Celkově se povědomí o nevidomých studentech nezlepší, jestli to budou podceňovat.
I>A na co se tedy mají budoucí studenti zaměřit, aby měli dobrou prestiž?
Včas si nechat digitalizovat studijní materiály. Ovládání PC – znalost práce ve Wordu, základy v Excelu, umět se pohybovat po internetu. Dnes už jiná cesta není. Pokud by student neuměl využívat internet, tak by vypadal jako blázen.
Rozhovor vedla: Ilona Fryčová