Omyly a skutečnosti o vodicích psech

1. Pes není kompenzační pomůckou stejného druhu jako bílá hůl. Nedá se po příchodu do práce složit do futrálu a vyzvednout až při cestě domů. Vyžaduje občas pozornost i mimo službu a člověk, jenž nemá přirozeně vztah k těmto zvířatům, by se mohl cítit obtěžován.

2. Pes vám nepoví, zda jede či nejede auto, které číslo tramvaje právě přijelo, ani zda jede eskalátor nahoru či dolů. Tyto informace si musíte zjistit samostatně a psa v pravou chvíli správně navigovat.

3. Při chůzi s vodicím psem nepoužíváte bílou hůl klasickým způsobem, ale držíte alespoň signalizační hůl v pravé ruce, abyste spolu s postrojem psa upozornil na svou zrakovou vadu a na to, že pes je služební.

4. Nebude vás bolet ruka nebo zápěstí od neustálého pohybování bílou holí, ale může vás bolet levé rameno, které budete mít mírně předsunuté a z toho důvodu také záda, podobně jako při používání bílé hole.

5. Pes nevyřeší váš problém nechuti naučit se chodit s bílou holí a orientovat se. Abyste psa od seriózní firmy (organizace) obdrželi, budete prověřeni, zda se dokážete dobře s holí pohybovat a orientovat v prostoru.

6. Vodicí pes je cvičen k úplné bezkonfliktnosti jak ke zvířatům, tak k lidem. Proto od něj neočekávejte, že bude hlídačem či obranářem, to je v rozporu s jeho službou, která mu umožňuje vstup téměř do všech veřejných objektů.

7. Pes není automat, je stále zvířetem a i ten nejlépe vycvičený pes bude zkoušet vaše hranice a vaši důslednost. Chcete-li zachovat jeho úroveň poslušnosti, musíte být důslední, laskaví, ale přísní.

8. Každý pes, kterého si od jakéhokoli subjektu pořídíte, nemusí být automaticky dobře vycvičen. I na trhu vodicích psů existuje konkurence a je třeba dát pozor na to, zda předávaný pes pracuje spolehlivě a zda (nekupujete) zajíce v pytli…

Zpracovala Kateřina Gůrová