Showdown, aplikovaný stolní tenis pro nevidomé

Text: Mgr. Irena Lintnerová, ředitelka Centra Kaňka Tábor, lintnerova@kanka.info Článek byl se souhlasem redakce převzat z časopisu Sociální služby č. 5/2014.

Showdown je aplikovaná pohybová aktivita pro sportovce se zrakovým postižením. Někdy bývá showdown (v překladu z angličtiny „kdo z koho“, „měření sil“, pozn. red.) přirovnáván k ping-pongu, někdy se používá i termín aplikovaný stolní tenis.

Osoby se zrakovým postižením mají v určitém individuálním rozsahu snížený přístup k informacím, mají zhoršenou orientaci a samostatný pohyb. Mají často potíže při pracovním zařazení, v sociálních oblastech. Některé sporty jsou pro osoby se zrakovým postižením úplně zakázány, jelikož by mohly mít na jejich zrakovou vadu negativní vliv, do některých sportů se prakticky nemohou zapojit. Z těchto důvodů vzniklo několik sportů speciálně upravených a určených právě pro osoby se zrakovým postižením, např. goalball či právě showdown.

Showdown je kolektivní hra pro 2–4 hráče. Cílem hry je odpálit slyšitelný míček přes stůl pod středovou deskou do soupeřovy branky, zatímco soupeř se tomu snaží zabránit. Pro dodržení hry fair-play mají všichni hráči na očích neprůhledné brýle a diváci smí fandit jen v mezičase po písknutí. Jinak musí dodržovat naprosté ticho.

Historie showdownu

Na přelomu 70. a 80. let minulého století kanadská asociace pro zdravotně postižené upravila podobnou hru původem z Austrálie. Poprvé byla předvedena na Paralympijských hrách pro zdravotně postižené v holandském Arnheimu v roce 1980 a odtud se rozšířila do USA a Evropy. V ČR se showdown začal hrát v roce 1982 s míčky a pálkami věnovanými asociací z kanadského Vancouveru. Stůl byl postaven v dílnách Mezinárodní meziměstské telekomunikační a telefonní ústředny Praha (MTTÚ). V tělocvičně MTTÚ probíhaly i první pokusy a tréninky. V roce 1983 byl založen první oddíl TJ Zora Praha. Odtud se začal tento nový sport šířit po Praze i mimo ni a v roce 1989 byl založen druhý oddíl TJ Karko Ústí nad Labem. Třetí oddíl vznikl v ČSFR na Slovensku, SK Eurocommerce Bratislava (nyní SK Dinosaurus Bratislava). Byl to přelom v celém showdownu, protože umožnil pořádat mistrovství; 10. října 1992 se konalo v Praze. Zajímavostí z dnešního pohledu bylo to, že se na žádných turnajích po účastnících nepožadovalo startovné, všichni měli vše hrazeno; povinností a samozřejmostí bylo uspořádat alespoň jeden turnaj v roce na účet svého oddílu.

Od roku 1993 se díky rozdělení státu začala psát kapitola mezinárodních styků českého a slovenského showdownu. V tomto roce se začala pořádat mistrovství České republiky. V roce 1995 vzniklo dalších 5 oddílů. Kromě registrovaných klubů fungují i neregistrované, např. v Jihlavě nebo Českých Budějovicích. Veškeré dění v showdownu v ČR řídí Výkonný výbor sekce showdownu Českého svazu zrakově postižených sportovců, o. s.

V roce 1998 byla založena mezinárodní subkomise showdownu při IBSA (International Blind Sports Federation, Mezinárodní federace sportu nevidomých). Členem byl i Petr Bayer z ČR. Byl to první krok pro výkonnostní sport. Od té doby zasedá tato subkomise pravidelně 2× ročně a je zastřešujícím orgánem pro celý svět. Rozvoj showdownu se tak trochu přibrzdil v roce 1999, kdy pořádání prvního mistrovství Evropy bylo přiděleno České republice. To se nakonec z technických, organizačních a finančních důvodů neuskutečnilo. Tím se opět oddálilo zařazení showdownu mezi výkonnostní sporty a zařazení na paralympijské hry. Jsou tedy pořádány různé národní a mezinárodní soutěže. Každý sudý rok se od roku 2002 koná mistrovství Evropy. Od roku 2005 je pořádáno mistrovství světa. První se uskutečnilo v Olomouci, pak ve Švédsku a v roce 2013 bylo ve Slovinsku; hraje se každé čtyři roky.

Vybavení a pomůcky

Pálky – musí být vyrobeny z tvrdého hladkého materiálu s maximální délkou 30 cm. Pálka může být překryta měkkým materiálem (vrstva až 1 mm z každé strany). Čepel může být zaoblená nebo hranatá. Přesah ručky a čepele může mít libovolnou délku.

Maximální rozměry čepele:

    - délka 20 cm;
    - šířka 7,5 cm;
    - tloušťka 1 cm včetně měkkého překryvu.

Maximální rozměry rukojeti:

    - délka 10 cm;
    - průměr 4 cm.

Míčky – musí být slyšitelné (vkládají se do nich kovové kuličky nebo broky), vyrobené z tvrdého a hladkého materiálu, 6 cm v průměru. Musí být schváleny showdownovou subkomisí IBSA, aby mohly být využity na turnajích IBSA. (IBSA turnaje jsou všechna oficiální mistrovství a turnaje, kde lze získat body do žebříčku IBSA.)

Stůl – jeho podoba je daná pravidly IBSA. Skládá se ze dvou kusů, které se uprostřed dají spojit. Dřevěný stůl a hliníková konstrukce zajišťují, že stůl je lehce přenosný a dobře se skládá. V současné době se vyrábí především s transparentní středovou deskou z nerozbitného materiálu.

Rozměry:

    - vnitřní délka 366 cm (5 mm tolerance);
    - vnitřní šířka 122 cm (5 mm tolerance);
    - výška hrací desky od podlahy 78 cm;
    - mantinely 14 cm;
    - rohy (vnitřní poloměr) 23 cm;
    - branky (půlkruh): 30 cm průměr;
    - obdélníkový svislý otvor 30 × 10 cm (v zadní stěně);
    - hmatatelná hranice brankoviště 40 cm průměr;
    - kontaktní deska 5 cm přesah, (přesah ven ze stolu je povolen);
    - středová deska 42 cm nad horním okrajem mantinelu s deseticentimetrovým otevřeným prostorem nad hrací deskou.

Důležitý je také oděv hráče, který pravidla přesně definují. Hráči musí mít oblečené tričko s rukávy ne delšími než po loket, na ruce musí mít chránič přesných rozměrů. Hráči musí mít nasazenou neprůhlednou ochranu očí, která jim zcela zakryje zrak. Jediné schválené typy jsou zatemněné brýle na sjezdové lyžování nebo odpovídající alternativy jako goalballová maska. Obruba brýlí musí být vycpána pěnou nebo silikonovým materiálem, aby se zcela zamezilo průchodu světla.

Pravidla showdownu

Aktuálně byla pravidla schválena showdownovou subkomisí IBSA v r. 2013, řídí se jimi utkání na všech IBSA mistrovstvích světa, IBSA kontinentálních mistrovstvích a na všech turnajích schválených IBSA. Showdown hrají 2–4 hráči na obdélníkovém stole s brankami na zadních stranách a se středovou deskou. Hraje se s pálkami a ozvučeným míčkem. Na všech trénincích a závodech jsou nutní vidící průvodci, pomocníci a rozhodčí. Ke každému zápasu showdownová subkomise IBSA (po konzultaci s organizátorem) určí hrací systém turnaje. Ten se jimi musí řídit, aby byl oficiálně uznán a započítán do mezinárodního žebříčku. Pravidla se skládají ze šesti částí – definice, pravidla hry, specifikace vybavení, technický výkres hracího stolu, pokyny pro turnaje oficiálně uznané IBSA a pravidla pro tříčlenná družstva.

Obecně platí, že pro každý stůl je určený rozhodčí, který plně vidí, a osoba měřící čas a počítající skóre (uplynulý čas, oddechový čas, skóre, počet podání). Rozhodčí musí být jasně identifikovatelný. Hra začíná nebo je přerušena písknutím rozhodčího na píšťalku – jedno písknutí na začátku nebo při přerušení hry, dvě písknutí, jestliže je vstřelen gól, dlouhé písknutí, pokud končí set nebo zápas. Vítězem se stává hráč s 11 body, ale musí mít rozdíl minimálně 2 bodů nad soupeřem. Časový limit nebývá určen, a pokud ano, musí to být předem oznámeno. Jestliže se hraje zápas s časovým limitem a uplyne čas vyhrazený pro set, je za vítěze označen hráč, který je v daném okamžiku ve vedení. Pokud čas vypršel a stav setu je nerozhodný, následuje hod mincí o volbu podání. Následující bod je vítězný. Po každém setu si hráči mění stranu. V posledním setu zápasu si hráči mění strany po 6 bodech dosažených jedním z hráčů nebo poté, co uplyne polovina časového limitu. Časový limit pro výměnu stran je 60 vteřin. Rozhodčí dá slyšitelné upozornění 15 vteřin před vypršením časového limitu na výměnu stran a ohlásí: 15 vteřin. Při výměně stran jdou hráči doprava a během výměny stran platí pravidla pro oddechový čas. Oddechový čas jako takový je v délce 60 vteřin (časomíra zápasu je zastavena) a může ho vyhlásit hráč i jeho kouč. Během výměny stran se hráč může občerstvit sám nebo s pomocí kouče. Hráč musí zůstat v herně. Diváci musí být během hry potichu. Ticho před pokračováním a během hry zajistí rozhodčí. Po písknutí rozhodčího mohou diváci i kouč fandit. Publikum může vcházet do místnosti nebo z ní vycházet pouze tehdy, když skončí set, rozhodčí musí otevřít dveře. Turnaje tříčlenných družstev se hrají v souladu se showdownovými pravidly pro jednotlivce, pokud není uvedeno jinak. Hra v týmu může být smíšená – 2 muži a jedna žena nebo naopak. Vítězem zápasu se stává tým, který jako první dosáhne 31 bodů s rozdílem 2 bodů nad soupeřem, např. 31:29.

Díky některým vyznavačům showdownu se tento sport stává i vědou a patří plným právem mezi výkonnostní sporty. V menších hernách je příliš hlučno, naproti tomu ve velkých místnostech či tělocvičnách je špatná akustika a míč není dobře slyšet. Jsou hráči, kteří se dokážou přizpůsobit hře protihráče a změnou rytmu hry dokáží hráče se strojovou kombinací vyvést z konceptu, dokáží přizpůsobit sílu úderu typu protihráče či stolu. Jsou hráči, kteří hrají silový útočný showdown, jiní jsou vytrvalí obranáři a dokáží i po dlouhých výměnách čekat na chybu soupeře. V showdownu jsou kliďasové i trémisté. Historie tohoto sportu je mladá, ale má velkou budoucnost!

Zdroj:

http://www.apa.upol.cz/web/index.php/e-learningove-texty-cols3/apa-osob-se-zp.html
http://showdown.braillnet.cz/
http://www.showdown-stoly.com/
http://www.tyflonet.cz/volnocasove-aktivity/sportovni-organizace

© Okamžik, z. ú., 2016