Máte osobní zkušenost, jak jsou na tom nevidomí senioři a seniorky ve srovnání s vidícími? Mají stejné podmínky, možnosti a příležitosti?

„Mám zkušenosti s nevidomými seniory v rodině a s nevidomými seniory přáteli. Jako velký problém vnímám přístup k informacím, hledání pomoci, problém s izolovaností, obavy, starší nevidomí se mnohem hůře přizpůsobují tak závažnému handicapu jako je ztráta zraku a často se stávají silně závislí na svém sociálním okolí nejčastěji rodině a přátelích, hledání další pomoci přes různé organizace pro nevidomé je pro mnohé 'pole neorané'.“

„Když jsem studoval střední školu obor Sociální činnost, byl jsem na praxi v Domově pro nevidomé seniory Palata. Přišlo mi, že tam byly prakticky stejné podmínky jako v domovech pro seniory vidící, pracovníci se jim snažili vytvořit takové podmínky, aby tam tito lidé mohli žít důstojný život. Považuji to za velmi pozitivní zkušenost.“

„I když žiji sám ve statutárním městě, problém je s placenou službou, kterou používám od roku 2003. V současné době jsem rád, že mám možnost ji mít 3x do týdne po 4 hodinách, což je pro mne nedostatečné, navíc když asistentka onemocní nebo má dovolenou, město nemá náhradu. Tak jsem třeba 14 dnů bez asistence a pracně po známých sháním pomoc (nejenže nevidím, také mám rakovinu a nepovedenou operaci kolen), což mi velmi komplikuje život. Na sociálním odboru je spousta úředníků a na práci se zdravotně postiženými nejsou lidi ani finanční prostředky na nové terénní asistentky.“

„Myslím, že senioři to v dnešní době mají všeobecně těžké. Právě lidé v seniorském věku získají těžké zrakové postižení nebo zrak zcela ztratí. Těžce se s tím vyrovnávají. To my postižení od narození si ani moc neumíme představit, jak je to těžké. Jsem ráda, že existují organizace, které se jim snaží pomáhat – Tyfloservis, Tyflocentra, SONS. Protože v té poslední jmenované pracuji, mohu potvrdit, že je to velká pomoc, pokud se nevidomý senior do některé z nich dostane. Ale i tak je těžké zvládat potom např. domácnost, když to vše dělal celý život s pomocí zraku. Pro některé je potom nevyhnutelné např. umístění v CSS pro zrakově postižené, kde najdou pomoc i možnost společenského vyžití.“

„Z hlediska zákonných ustanovení jistě ano. Z hlediska sociálních podmínek bude záležet na jejich celkovém zdravotním stavu, rodinném zázemí, místě kde žijí a zda si sami nebo s pomocí svého okolí mohou zprostředkovat nezbytnou pomoc a podporu. Ve všech souvislostech života bude vždy záležet na jejich postoji k vlastnímu životu, současné i budoucí existenci.“

„Tady jde jako v celém životě o schopnosti a dovednosti jednotlivce. A omezující je navíc, zda je senior pouze nevidomý, či má další zdravotní postižení. Nejtěžší je kombinace zrakového a pohybového postižení. Pak možnosti a příležitosti klesají.“

„Jsem omezena v samostatném pohybu, potřebuji doprovod i na pouhou vycházku do přírody.“