Jak brouk Pytlík dělal Ferdovi posudkového doktora
Autorka píšící pod pseudonymem „Beruška“ charakterizuje svůj následující text jako reflexi osobní zkušenosti, o jejíž objektivitě nemůžeme nic říct. Jelikož ale osobní zkušenosti některých nám známých zrakově postižených nejsou příliš vzdálené líčeným zážitkům „Berušky" a jelikož nás text pobavil, nabízíme ho i Vám...)
Stalo se v Čechách, že se jeden Ferda řízením osudu včlenil mezi zdravotně postižené. No, a protože byl šikula a excentrik, střihnul si zrakovou vadu, která je zcela originální a v odborné literatuře není dosud popsána.
V klidu se s maminou plácali životem (jinak to ani nelze nazvat) - Ferda vybaven průkazem ZTP/P a mamina s příspěvkem při péči o osobu blízkou (PPOB). Ferda byl po všech stránkách rozvíjen, jak jen to jeho handicap dovoloval, byl veden k osamostatnění a úspěšně integrován do normální školy. Dosáhnuv dospělosti vyrazil s maminou k lékařské posudkové komisi (LPK) s naivní představou, že pokud dál studuje, nic se nezmění - vzhledem k výživnému od otce a přídavkům na děti zatím invalidní důchod nepotřebuje a s mamčinou pomocí vše zvládne. A to se přepočítal! Průkaz ZTP/P byl sice bez problémů prodloužen, ale mamina ztratila nárok být mu plně k dispozici v rámci PPOB. Co na tom, že asistenci a doprovod potřebuje dál. Posudková lékařka byla příjemná a snažila se pomoci alespoň radou, co dál...: "Ale to víte, ty zákony."
Totiž Ferda se svými nestandardními zrakovými neschopnostmi by se vešel do šuplíku úplně nevidomých tak napůl. Tak proč se nepokusit nacpat jej celého do poněkud úspornější přihrádky prakticky nevidomých? Stačí, když se mu posudkářsky šikovně formulovanými výroky zatlačí na prdelku, a je to! Sice je tam vklíněn jen hlavou a rukama (aspoň se nebude bránit slovy ani činy), ale má to i výhodu. Hned se může cítit o polovinu zdravější! Hlavně, že stát ušetří, protože tím pádem nemá Ferda nárok na celodenní asistenci v rámci PPOB.
Vyšší posudkové komisi předsedal moudře vypadající a navenek vstřícný brouk Pytlík. Byla to pochodující encyklopedie! Ze všeho nejdřív začal dělat chytrého a lustrovat Ferdovu maminu: "Jestlipak víte, že v Nýrsku je firma Okula, která vyrábí brýle? Doporučuji Vám navštívit je. Tam Vašemu synovi pomohou." Mamča však Pytlíka utřela. V Nýrsku totiž vyrábějí pouze brýlové obroučky a nikoli speciální skla. Tam už s Ferdou byli. A nejen tam. Vyjmenovala Pytlíkovi několik dalších (i zahraničních firem), s nimiž je během let průběžně v kontaktu a vysvětlila, proč ani jedna z nich nemůže z technických důvodů daných vlastnostmi materiálu potřebnou originální pomůcku vyrobit.
Pytlík byl však filuta a vytasil trumf: "Když mu vadí světlo, kupte mu svářečské brýle. Třeba v bývalém Řempu. Ale ne ty pro sváření autogenem! Vhodnější jsou brýle pro sváření elektrickým proudem." Mamča kontrovala, že je ve jmenované prodejně již dávno zkoušeli a že nevyhovují. Pytlík však mlel dál svou o tom, jak úžasná a vhodná optická pomůcka to je.
Kreativita Pytlíka však neměla konce. Dle jeho názoru Ferda už asistenci v rámci PPOB nepotřebuje. "To řeší průkaz ZTP/P. Musí si sehnat průvodce. Vždyť ten jezdí zdarma!" A po krátké odmlce dodal: "A neměl bych to na této půdě říkat... Může například ušetřit tím, že pojede-li třeba do Plzně, tak si musí počkat u pokladny na nádraží a odchytit někoho, kdo chce jet stejným směrem. Může mu nabídnout, že ho vezme na svůj průkaz ZTP/P jako průvodce, když mu přispěje na část jízdného. Ušetří tak oba."
Potom teprve padl první dotaz směrem k Ferdovi - jak pracuje se studijním materiálem. V následném zápisu Pytlík smíchal dohromady možnosti zpracování textu na digitální lupě, počítač a televizní obrazovku a zcela ignoroval informaci o hlasovém výstupu. Druhý dotaz se týkal (ne)orientace. Z poznámky maminy, že je prima, že za určitých světelných podmínek lze trasu např. do školy lépe natrénovat, vyrobil zápis - "chodí sám". Navíc trnem v oku Pytlíkově byla i státem tolik proklamovaná integrace handicapovaného (v tomto případě Ferdy) do normální školy: "Když zvládá normální školu, tak to s tím zrakem nebude tak zlé."
Vrcholným Pytlíkovým číslem však byla "lékařská prohlídka" Ferdy bez přítomnosti matky. Zdálo se, že za zavřenými dveřmi vedlejší místnosti bude s dosud pouze pasivně přísedící oční lékařkou zkoumat zrak, když už tu Ferda kvůli zrakové vadě je. Chyba! Ferda byl vyzut a svlečen do trenek. Jak u odvodu ve Švejkovi byl změřen a zvážen. Pak cvičil předklon, úklon a nakonec byl položen na záda a byl mu důrazně vytknut závažný nedostatek malého rozsahu pohybu v kyčelním kloubu. A to bylo vše! Ba ne! Ještě bylo Ferdovi vytknuto, že má na botách moc dírek na tkaničky.
Přestože Ferdův zrak nijak nekontroloval ani Pytlík ani zmíněná oční lékařka, nestyděl se Pytlík dát do zápisu, že "přítomná oční lékařka provedla orientační přešetření zraku". Ha-ha! Jednak tam na to nemají pražádné vybavení a je to komické už jen proto, že Ferda měl po celou dobu na očích velmi tmavé brýle.
No, a mamině Pytlík jedovatě doporučil, ať si nestěžuje na finance, o něž se rozpočet snížil nepřiznáním PPOB (2700,- Kč měsíčně), a jednoduše ať konečně začne podnikat. To aby měla na placení průvodcovské a asistenční služby nejen pro Ferdu, neboť za rok ji čeká tatáž anabáze s Ferdovým o rok mladším sourozencem.
Ku pobavení čtenářstva a popíchnutí byrokratů a zákonodárců sepsala v roce 2005 a pod pseudonymy všechny zúčastněné (i sebe) schovala „Beruška“