Víme všichni moc dobře, kdy jsme propadli pokušení reklamy. Z počátku reklama v televizi, hlavně na zahraničních kanálech, byla pro nás lákavá. Nic naplat, umí reklamu prodávat, na rozdíl od našich, kdy i průměrně vzdělaný člověk se někdy musí zamyslet, jaký rébus se za ni skrývá. Když se otevřely hranice, přijel i strýc, jež emigroval před mnoha lety. Po počáteční euforii, kdy sezval celou rodinu a samozřejmě všechno platil, což byla pro něj také reklama, došlo po několikátém setkání i na reklamy. Už tenkrát nás varoval, že co je v reklamě, nikdy nekoupí. Stále platí, že dobré zboží se prodává samo. Pamatuji si to dodnes. Ovšem náš člověk, který nepoznal život na západě si chce vše zkusit.
Ani nevím, co jsme si objednali, ani ze kterého katalogu. Vím jen tolik, že na tuto fintu nás v naší vlasti doplatilo mnoho. Slibovali formou dopisů a dalších podvodných letáků výhry, o kterých jsme jen snili. Brzy nám toto jednání zavánělo něčím špatným. Musím přiznat, že jsme naletěli, jen do té doby, než manžel začal rozlepovat obálky. To bylo překvapení. Nitro obálky skrývaly právnické kličky, které jasně odhalily, že nás zásobovači lživých informací navenek klamou. Neuznávají stížnosti podvedených. To, že jsme poštu nepřečetli důkladně je jen naše chyba. Bombardování zásilkami, že jsme výherci milionů a dokonce majitelé luxusního vozu, ke kterému nám poslali i klíče trvalo více než rok. Mimo napsání dvou ostrých dopisů jsme nebrali do úvahy další léčky. Minulý týden přinesla listonoška oznámení, že si má manžel převzít na poště poškozený balík. Překvapení, které se skrývalo v krabici na dorty, lehce převázané provázkem, bylo rozpačité. Odesilatel byl jasný, redakce novin pro handicapované, kam manžel také zasílá vyluštěné křížovky. Máme už doma od ní hezkou řadu knih, ale s touto cenou jsme už ani nepočítali. Ta měla být doručena podle informace v jejich novinách už hodně dávno. Nebudu napínat, obsah nás zarazil. Přišel sortiment dárků, které nabízí mnoho inzerátů. Manžel se cítil málem dotčen. Nevím, jak v redakci vědí, že má ženu. Dostal luxusní a hlavně apartní kalhotky pro inkontinentní osoby obojího pohlaví. V originálním, téměř dárkovém balení. To asi pro případ, kdyby neměl partnerku, aby mohl potěšit spřízněnou duši ženského pohlaví. Další dárek olejová emulze do koupele a krém téže firmy na citlivou pleť a tyčinka na opary. K tomu všemu pěkně velká krabička s pětačtyřiceti kusy voňavých, zvlhčených kapesníků.
Záhy jsem jej uklidnila a patřičně ohodnotila výhru, protože ač reklamám nepodléhám, dovedu spočítat kolik bychom za všechno zaplatili. Nakonec jsem zjistila, že vše mimo erotického prádla krásně využijeme. Manžel se bude koupat v oleji, já se budu omlazovat krémem, tyčinku na opary použijeme, až nás nakazí virus. Největší radost mám z kapesníků. Mám pochyby, zda v redakci nemají jasnovidku. Protože to je dárek jako na zavolanou. Manžel totiž v srpnu, kdy se dají předpokládat tropická horka, podstoupí vážnou operaci. Kapesníky pro něj budou jako balzám, když bude s bolavým tělem ležet na jednotce intenzivní péče. Není to krásná výhra? Nakonec nikdy nevíme, kdy se budou hodit i ty bombarďáky. Už jednou jsem je použila k úplně jinému účelu, kdy nahradily spoustu obvazového materiálu a zabránily případnému znečištění sanitního vozu. Jak paní primářka děla, „vskutku originální a perfektní nápad“.
Marta Štablová
V Odrách 13.6.2004